Inteligence západoaustralských strak ukazuje jasnou souvislost mezi jejich společenským životem a kognitivním vývojem, podle nového výzkumu z University of Western Australia. Výzkumníci zjistili, že míra sociální interakce, kterou straka zažívá během prvního roku života, přímo ovlivňuje její inteligenci, zejména v úlohách asociativního učení.
Raný společenský život utváří kognitivní schopnosti
Studie publikovaná v časopise Ecology and Evolution sledovala straky v městském Perthu ve třech klíčových vývojových fázích: 100, 200 a 300 dní po opuštění hnízda. Tato období se shodují s důležitými milníky: samostatné hledání potravy, ukončení rodičovského krmení a přechod k vývoji mláďat. Vědci měřili kognitivní schopnosti pomocí testů asociativního učení a korelovali je se stupněm sociálního propojení strak.
Vokální a agresivní interakce stimulují kognitivní růst
Výsledky ukázaly, že straky, které interagovaly s širším spektrem jedinců – jak prostřednictvím pozitivních hlasových výměn, tak i agresivních konfrontací – měly lepší výsledky v kognitivních testech 300 dní po opuštění hnízda. Konkrétně straky, které dostávaly podněty od více členů skupiny a byly vystaveny agresivnějšímu chování, vykazovaly zlepšené schopnosti učení.
Proč je socialita důležitá pro inteligenci
To naznačuje, že sociální komplexita sama o sobě může být faktorem stimulujícím kognitivní vývoj. Časté interakce, ať už kooperativní nebo konfrontační, pravděpodobně nutí straky neustále vyhodnocovat, přizpůsobovat se a pamatovat si sociální dynamiku. Tento neustálý mentální trénink posiluje jejich schopnosti asociativního učení.
Širší důsledky
Závěry studie jsou v souladu s širším výzkumem sociální inteligence u zvířat, který ukazuje, že náročné sociální prostředí podporuje vývoj ostřejších kognitivních schopností. Pochopení tohoto spojení u strak může poskytnout pohled na vývoj inteligence u jiných vysoce sociálních druhů, včetně lidí.
Na závěr tato studie zdůrazňuje kritickou roli sociální interakce při utváření kognitivního vývoje u strak, což naznačuje, že sociální složitost může být klíčovým faktorem inteligence.

































