Snížení spotřeby masa a zvýšení množství rostlinných potravin ve školních obědech by podle nového výzkumu mohlo výrazně snížit jejich ekologickou stopu – až o 50 %. Studie, kterou provedli vědci z Universitat Oberta de Catalunya (UOC), Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) a dalších předních institucí, analyzovala dietní doporučení používaná v katalánských školách po téměř dvě desetiletí. Výsledky ukazují, že i malé změny školního jídelníčku mohou mít významné ekologické přínosy.
Přechod na udržitelné školní obědy
Po mnoho let se školní výživová politika zaměřovala především na nutriční hodnotu. Rostoucí naléhavost změny klimatu a vyčerpávání zdrojů však vyžaduje širší pohled. Výzkumníci analyzovali čtyři verze stravovacích pokynů zveřejněných Katalánskou agenturou pro veřejné zdraví (ASPCAT) v letech 2005, 2012, 2017 a 2020, aby posoudili, jak kritéria udržitelnosti ovlivnila dopady na životní prostředí.
Výsledky ukazují jasný trend: každá aktualizace zahrnovala doporučení šetrnější k životnímu prostředí, což vedlo k trvalému snižování ekologické stopy. Pokyny pro rok 2020 snížily celkovou expozici o 40 % ve srovnání s rokem 2005, přičemž u některých ukazatelů, jako je toxicita pro lidi a využívání fosilních zdrojů, došlo ke snížení o více než 50 %.
Maso versus luštěniny: podstata změn
Studie označila hlavní jídla, zejména maso a ryby, za hlavní zdroje negativního dopadu na životní prostředí. Upřednostněním rostlinných bílkovin – luštěnin, fazolí, čočky – a diverzifikací příjmu obilí mohou školní obědy snížit svou ekologickou stopu zhruba o polovinu. Nejde jen o snižování emisí skleníkových plynů; to platí i pro nedostatek vody, acidifikaci a vyčerpání minerálních látek.
Přestože ovoce a rýže přispívají k příjmu vody, vědci zdůrazňují jejich nutriční význam. Spíše než jejich odstranění studie naznačuje, že nahrazení rýže zrny odolnějšími vůči klimatu by dále snížilo zátěž pro životní prostředí.
Překonávání překážek implementace
Přes zjevné výhody naráží přechod na udržitelnější školní jídelníčky na odpor. Jednou z hlavních překážek je falešná víra, že rostlinná jídla jsou nevýrazná nebo postrádají výživu. Dalším je nechuť dětí jíst neznámá nebo neatraktivní jídla.
K překonání těchto bariér studie zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi rodinami, zaměstnanci školy a zaměstnanci kuchyně. Atraktivní vzhled, kreativní vaření a vzdělávání o výhodách rostlinné stravy jsou zásadní pro přijetí. Důležité je také zajistit, aby jídelníčky udržely rovnováhu makroživin a nutriční kvalitu.
Důsledky pro Španělsko i mimo něj
Přestože se studie zaměřila na katalánské pokyny, zjištění mají širší dopad. Nedávné španělské královské nařízení o podpoře zdravého a udržitelného jídla ve školách je v souladu s těmito zásadami. Studie nabízí praktická doporučení pro implementaci podobných změn v celé zemi.
Studie dochází k závěru, že učinit školní obědy udržitelnějšími je nejen proveditelné, ale také nezbytné. Upřednostňováním rostlinných potravin a snižováním závislosti na mase náročném na zdroje mohou školy hrát zásadní roli při vytváření udržitelnějšího potravinového systému a zajišťování zdravé budoucnosti pro budoucí generace.
