Evropa se během příštích tří let zavázala k rekordnímu vesmírnému rozpočtu ve výši 22,1 miliardy eur (25,63 miliardy dolarů), uprostřed hlubokých škrtů ve financování, které pro NASA navrhla Trumpova administrativa. Členské země Evropské kosmické agentury (ESA) schválily na summitu v německých Brémách, který se konal od 25. do 27. listopadu, navýšení rozpočtu, což představuje nárůst o více než 5 miliard eur (5,8 miliardy dolarů) ve srovnání s předchozím rozpočtovým cyklem.
Rostoucí geopolitické napětí pohání evropské investice
Navýšení finančních prostředků odráží rostoucí zaměření Evropy na strategickou autonomii v oblasti vesmírných technologií v době zvýšeného geopolitického napětí. Posun přichází, protože budoucí směřování NASA zůstává nejisté, protože navrhované škrty ve financování ohrožují klíčovou mezinárodní spolupráci.
Zatímco rozpočet ESA zůstává menší než rozpočet NASA, nyní překračuje dokonce i Trumpovou administrativou navrhovaných 18,8 miliardy dolarů pro rok 2026, což samo o sobě představuje 6 miliardový škrt ze současného rozpočtu.
Priorita – soběstačnost
Vedoucí představitelé ESA zdůraznili potřebu větší soběstačnosti, zejména v kritických oblastech, kde Evropa v současnosti zaostává za konkurenty, jako je SpaceX. Většina nového rozpočtu – 4,439 miliardy eur (5,15 miliardy dolarů) – bude vynaložena na vývoj nosných raket, což je výrazný nárůst oproti předchozímu cyklu.
Tato investice je zaměřena na snížení závislosti na zahraničních systémech a poskytování domácích kapacit při startech do vesmíru a bezpečné komunikaci.
Financování výzkumu se zotavuje
Na rozdíl od navrhovaných škrtů ve financování vědy v NASA členské země ESA zvýšily svůj závazek k vědeckým misím. Vědecký rozpočet dosáhne 3,787 miliardy eur (4,39 miliardy amerických dolarů), což je o 600 milionů eur (696 milionů amerických dolarů) více než v roce 2022.
Dalších 328 milionů EUR (380 milionů USD) bylo přiděleno programu PRODEX, který podporuje inovativní vědecké experimenty a technologie. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher to označil za kritický signál evropského závazku k základnímu vědeckému výzkumu.
Příprava na nejistou spolupráci
ESA se připravuje na možné narušení společných projektů s NASA, včetně misí, jako je vozítko ExoMars Rosalind Franklin, které již čelilo neúspěchům kvůli geopolitickým událostem. Snížení rozpočtu navržené Trumpovou administrativou by mohlo ovlivnit i další společné projekty, jako je laserová interferometrová vesmírná anténa (LISA) a orbiter Venus EnVision.
ESA odhaduje, že udržování těchto misí bez přispění NASA by mohlo stát dalších 900 milionů eur (1,043 miliardy dolarů) během deseti let.
Budoucí mise a strategické přeměny
Navzdory nejistotě ESA postupuje vpřed s ambiciózními plány, včetně navrhované mise přistát na Saturnově měsíci Enceladus s cílem hledat život pod jeho ledovou kůrou. Agentura také zkoumá způsoby, jak znovu využít stávající technologie, jako je servisní modul Orion, do vesmírného remorkéru s více misemi, pokud NASA ukončí program Artemis v jeho současné podobě.
Kromě toho ESA přizpůsobí orbiter Earth Return (původně určený pro Mars Sample Return) na novou misi orbiteru Mars nazvanou ZefERO, která je navržena pro studium marťanské geologie a slouží jako komunikační přenosový uzel.
Zvýšené investice Evropy do vesmíru podtrhují její odhodlání stát se soběstačnějším a vlivnějším hráčem na globální vesmírné scéně. Kontrast s navrhovanými rozpočtovými škrty NASA zdůrazňuje odlišné priority a strategické přístupy k průzkumu a rozvoji vesmíru.
