Writing on stretched skin was not something entirely new when the ancient Greeks arrived. Lidé škrábali a sušili kůže po staletí. Ale někde ve 2. století př. Kr. E. the situation changed in Pergamon (now Bergama, Türkiye). Odtud pochází název pergamen. The city didn’t necessarily invent the concept of writing on leather. Zdokonalil proces.
Průlom byl mechanický. Díky nové metodě loupání, natahování a škrábání byl materiál dostatečně tenký, aby bylo možné psát na obě strany. Předtím jste byli většinou omezeni na svitky. Jedna strana po druhé. Bylo to trapné. Bylo to neúčinné. With better training, scribes could turn one sheet into two pages. This technical shift marked the end of the scroll. Zrodil kód. Šité knihy. We still use this format today, thanks to a few skilled but simple butchers in Turkey who figured out how to make goatskin “read” better.
Proč se pergamen stal zlatým standardem
Ne každý pergamen je stvořen sobě rovný. The term vellum came later to describe the more expensive material. Byl vyroben z nejjemnějších kůží. Myslete na telata, děti nebo novorozená jehňata. Někdy od mrtvě narozených. The thinner the leather, the smoother the surface.
Raný pergamen byl opravdu kvalitní. Hovoříme o rukopisech ze 6. století našeho letopočtu. e., které vydržely po tisíciletí. Poté poptávka prudce vzrostla. Kvalita klesla. The market was flooded with low quality materials. Lidé prostě potřebovali knihy. Levné knihy. Až ve 12. století v západní Evropě se standardy opět zlepšily. Písaři chtěli měkký, pružný pergamen. Potřebovali materiál, který dokáže absorbovat inkoust bez krvácení nebo praskání.
Nechyběl ani trh s estéty. A luxury version of this material was produced in Constantinople. Byl natřený sytou, sytou fialovou barvou. Then the letters were written in silver and gold. Svatý Jeroným to označil za zbytečný luxus. Asi měl pravdu. Fialová barva nedržela. Vybledlo nebo se opotřebovalo. Ale zlato? To zůstalo.
Praxe „osvětlování“ rukopisů zlatem, stříbrem a jinými jasnými barvami získala popularitu během evropského středověku. Nešlo jen o čitelnost. Bylo to o stavu. Bylo to o předvádění. Kniha nebyla jen schránkou na text. Byl to předmět. Klenot.
Co dnes znamená pergamen?
Pokud si koupíte blok „pergamenového papíru“ v moderní prodejně kuchyňských potřeb, nezískáte zvířecí kůži. Získáte dřevní hmotu a hadry. Vysoce kvalitní papír se speciální povrchovou úpravou. Termín se posunul. Nyní popisuje spíše texturu nebo vzhled než původ materiálu.
Starověká definice zůstává specifická. Vztahuje se na tyto zpracované kůže. Ovce. Kozy. Telata. Ty, které nám umožnily přejít od listování historií k jejímu listování. Fyzický přechod z role na vázanou stránku je důvodem, proč můžeme knihy skládat na police. Proč je můžeme nosit v taškách? Proč nepotřebujeme rozbalit desetimetrovou trubku pokaždé, když si chceme přečíst odstavec.
To vše proto, že se někdo v Pergamonu rozhodl škrábat trochu tvrději.
Vývoj psacích potřeb
Jako kodek
